† 28. 07. 2010 | kód autora:
ATNŽivot je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.
Život je boj. Tak se pozabíjejte a já bych s dovolením prošla!
† 28. 07. 2010 | kód autora:
ATNCitáty o lásce
(ubulená, bezcitná a neexistující) (Krásná, okouzlující)
S vybíráním citátů jsem měla dost práce - kopírovat (ha,ha, ha) jen s odkazem na TYTO stránky - Ypsilon.pise.cz
Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě. John Lennon
První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pomatuješ jeho číslo. Émile Zola
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt. - Robert Fulghum
Láska přichází po špičkách, ale při odchodu bouchá dveřmi. - Autor, kterého neznáme
Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní. - Španělské přísloví
» Láska je jako příklad z matematiky. Počítáš a u výsledků zjistíš, že jsi někde udělal chybu. Chceš se vrátit, ale nemůžeš - zvoní... Nesnáším matematiku!
» Láska je jako sněhová vločka. Když si myslíš, že ji pevně držíš, roztaje...
† 28. 07. 2010 | kód autora:
ATNSkoro každý blog má nějaký úvod. Skoro z této věty za pár let zmizí. Autor nově založeného blogu má prostě potřebu seznámit s novým blogem - což má hned dna nepřehlédnutelné nedostatky:
A) Není koho seznamovat
B) Není s čím seznamovat
Což jsou dva dost zásadní nedostatky. A tak i tento první článek - úvod, bude fraška a zbytečnost, která nám nic nedá - jen bere čas. A to jak mně, tak i Vám. (Jak vidíš, i já tebe, prázdnoto, nazývám návštěvníkem a co je horší, v množném čísle...)
Úvody bývají VŽDYCKY STEJNÉ.. A ještě (na konec úvodu) přidávám další smutnou pravdu některých úvodů:
1) Úvod je někdy konec...
A také závěr, který z toho všeho plyne:
Úvody jsou vždycky zbytečné!
Takže končím, zatím jen s úvodem...
A vidíte (už zase samomluva ) jak rychle to mám za sebou.
Berte tento (ehm, mám to nazývat článkem??) článek s lehkou/střední/těžkou ironií!
† 28. 07. 2010 | kód autora:
ATNU nás v rodině je nás pět. Já, bratr X - totiž nejstarší, bratr Y-totiž nejmladší a nejuřvanější. A rodiče. Já a X jsme dvojvaječná dvojčata. X je o 15 minut starší. Tento článek píšu proto, protože potřebuji někam napsat (vlastně se vypsat), že jsem u taťky prostě !druhá", ne-li až třetí. X - To je prostě první dítě, on si ho choval jako prvního, zatímco já jsem se dusila - ne zlostí, ale nedostatkom vzduchu. Já, Y, jsem prostě druhá.
A co Y, ptáte se? Zatímco já s X jsme dvanáctiletí, Y je osm let.. X je parťák na práci, povídání, Y je prostě mazel, kamarád a já, Y, jsem jediná dcera. Dcera, co by se měla učit, učit, učit, uklízet, uklízet a mlčet. Ale já nechci celý život být ta poslední, co jen uklízí. Jsem prostě sobecká, hrozně naivní a blbá. Tak mě asi vidí. A co je možná horší a životu nepotřebné - myslím si to teď nějakou dobu i já.
Chodím na gymnázium, první rok. Prima. Samozdřejmě mi na vysvědčení nevycházejí samé jedničky,
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
